Úvaha nad podobností webů s realitou a nad tím, jak složité a dynamické jsou profese kolem internetu.
Vyjdete z domu a namíříte si to za účelem koupě ledničky do centra,
míjíte několik reklamních stojanů citylight se statickou obrazovou
upoutávkou na nově otevřený supermarket. Za moment jste v centru, kde se
rozprostírá několik obchodů s bílou elektronikou.Zapůsobí na Vás
pohledná a rozlehlá prodejna v přízemí nově postavené bytovky, která
už od oka láká obrovskou prosklenou výlohou polepenou letáky nabízející
splátkový prodej. „Dobrá,“ řeknete si, „do těch zbývajících
obchůdků se mrknu po tomto“.
Po vchodu do prodejny se vás ihned ujme pracovník v působivém světle
modrém oblečku, ladícím s vnitřní dekorací. Po té, co mu sdělíte
svůj cíl, koupit novou ledničku, vás začne ihned provádět rozlehlou
prodejnou se širokým výběrem. Jelikož jste typ, který potřebuje při
koupi pomoci a pracovník vás dobře prohlédl, chrlí na vás jeden parametr
za druhým a reaguje na Vaše podrobná přání. Jelikož jste dali najevo, že
se vám libí určitý výrobek, pracovník ho začne do podrobna růžově
popisovat. Vaše rozhodnutí dovrší výhodnou nabídkou splátkového prodeje
a speciální slevou jenom pro vás. Nuže nyní již máte ledničku objednanou
a na prohlídku dalších obchodů zanevřete, vždyť tento byl dokonalý,
přece nemůže být jinde něco lepšího!
Tak to byla velmi zidylizovaná povídka o nákupu ledničky ve
velmi přívětivé prodejně. Ale všimli jste si něčeho? Není postup
nákupu na webu to samé?
Pouť internetem bych snadno přirovnal k pouti ulicí, kde se na vás také
lepí reklama. Výlohu a vzhled kamenného obchodu bych přirovnal k designu
webových stránek a ostatním doplňkovým grafickým elementům, které na
nás v průběhu milisekund podvědomě působí. Přívětivé prodavače a
spoustu výrobků bych přirovnal k dobře zpracovanému e-shopu se širokým
obsahem výrobků, zásahem copywritera a chytrým systémem péče
o návštěvníka. Supermarkety a obchodní střediska, které ničí kamenné
obchody a centra měst bych přirovnal k obřím internetovým nákupním
centrům. Ovšem jeden rozdíl tu je. Celková vyspělost.
Celé to umění tvorby webu a věci kolem toho jsou obrovsky složité a
rozvinuté. Celý tento proces je obrovská věda, tedy abych nebyl pansofista,
soubor věd. Všichni webdesignéři, copywriteři, typografové, sazeči, SEO
šamani a další jsou vlastně velcí odborníci v oboru, kteří se neustále
učí novým věcem a dynamicky přizpůsobují extrémně rychlým změnám.
Existují snad podobné profese? Řada normálních i těchto lidí si vlastně
neuvědomuje, jak dynamické a složité profese to jsou. Nic tak složitého a
s tak velkým marketingem jako je web v reálném světě kamenných
obchůdků nenajdete. Abych to upřesnil – IMHO mi případně internet jako
velmi vyspělé médium, které na nás působí na všech frontách a které se
nedá srovnávat s reálným světem kolem nás. Boom e-shopů kojený
lidskou leností to jen potvrzuje.
Popularity: 20% [?]
, ale chápu, že – zvláště na profesionální
úrovni – je to činnost poměrně vysoce kvalifikovaná. Ovšem to bití se
„ajťáků“ a webdesignérů v prsa s tím, jak jsou veledůležití a jak
dělají tu nejkomplikovanější a nejsofistikovanější práci na světě, mi
trochu vadí a připadá mi úzkoprsé. Je ale asi přirozené, že na půdě
internetu bude nejvíce slyšet profesní hlas právě internetových tvůrců
(ať už profesionálních nebo těch ostatních), je to přeci jen jejich
„domácí půda“. Kdybych se pohyboval v uměleckých kruzích, asi bych
brzy získal dojem, že nejsofistikovanější a nejdůležitější práce na
světě je dělat umění. To je holt asi důsledek přirozeného procesu tvorbu
profesních a sociálních komunit.
