Weblog grafika ~ píše whitwa


Pozor! Vaše zobrazovací zařízení neumí obsah této stránky zobrazit s pokročilým formátováním (CSS). Pak možná přivítáte systém klávesových zkratek.


O předtiskových úpravách

Určitě často tisknete fotky, různé obrázky a grafické materiály, hodně lidí si zapomíná před tiskem fotky převést do 300, 600, nebo více DPI – tedy bodů na palec (cca 2,54cm, připomínám že palec není čtvereční jednotka), podle toho v jakém rozlišení jejich tiskárna tiskne (obvykle stačí 300DPI). Samozřejmě čím je bodů na palec více, tím bude obrázek kvalitnější. Porovnějte si to sami, stolní LCD nebo CRT monitor má 72DPI, pokud se přiblížíte k obrazovce a máte dobré oči, můžete rozeznat jednotlivé body, ze kterých se skládá obraz. Lidskému nedokonalému oku stačí 600DPi, víc pro něj už není potřeba. I tiskárny z nižší třídy by měli 600DPI zvládnout, ovšem na běžně dostupné tiskárně může tisknout až v rozlišení kolem 1200DPI (což většinou nikdo neupotřebí). Vraťme se zpátky, pokud budu tisknout obrázek v rozlišení 72DPI na tiskárnu nastavenou na 300DPI, obrázek musí zákonitě změnit rozlišení jedním z dvou spůsobů:

  1. Rozměry zůstanou stejné a rozlišení se převzorkováním zvětší – i když je hodnota DPI vyšší, obrázek je rozmazaný a kostrbatý.
  2. Podle nastaveného rozlišení se upraví i rozměry – v praxi to vlastně znamená, že fotka, která má například šířku 53cm a výšku 72cm s rozlišením 72DPI bude mít při rozlišení 300DPI cca 13cm x 17cm, a to bez ztráty kvality! Jednodušese počet bodů na jeden palec se „zhustí“ a tím dosáhneme větší kvality při výstupu z tiskárny. Ovšem na monitoru toto „zhuštění“ vidět nemůžeme – důvod je jasný :).

Abych to celé shrnul – neměňte rozlišení obrázku převzorkováním, kvalita se akorát zhorší. Nenechávejte celý proces na tiskárně.

Dále je dobré, pokud chceme mít kvalitní grafiku na výstupu, obrázek ručně převést do CMYKu, můžete se tak vyvarovat někdy špatného převedení tiskárny. Takto změny vidíte na obrazovce a můžete je částečně upravovat. CMYK je barevný profil, který používají všechny tiskárny (nebudu vysvětlovat proč), má nižší spektrum než RGB. CMYK se skládá z azurové, purpurové, žluté a černé barvy, dřívě měli barevné tiskárny pouze CMY a černou (K) získali smícháním všech 3 barev dohromady – kvalitní odstíny šedi a pravou černou barvu jste vidět nemohli, odstíny šedé měli barevný nádech a stačilo pár chybiček a místo černé jste měli červenou. Proto a také pro vysokou cenu barevných náplní se zavedl další toner – černý (K). U dražších tiskáren existují i další tonery, které obsahují další odstíny barev pro co nejlepší podání na výstupu.

Popularity: 5% [?]

Napsáno 2/10/2005 v 13:20. RSS komentářů. TrackBack URI.

Komentáře (4)

[1] Jan Brašna (2/10/2005 v 16:00 )
Jan Brašna

S převodem na CMYK to vždy nemusí být pravda – „CMYK je barevný profil, který používají všechny tiskárny“ – právě, že to není zcela přesné. Vlastní tisk na papír pochopitelně probíhá aditivně, ale záleží na jednotce, která to na tiskárně zpracovává. Např. naše tiskárna v Plzni pro malonákladovky je digitransfer CLCčko od Canonu a její řídící jednotka pracuje nativně v RGB. Tudíž vstupní data jsou RGB PostScripty.

 
[2] whitwa (2/10/2005 v 19:24 )
whitwa

Ano to vím že ty nejkvalitnější tiskárny pracují takto, ovšem nechtěl sem v tom dělat čtenářům zmatek, ale přesto díky za komentář!

 
[3] Jan Brašna (3/10/2005 v 23:32 )
Jan Brašna

To není záležitost „nejkvalitnějších tiskáren“, prostě jen některých specifických strojů / metod – tudíž vždy stojí za to dát řeč se zástupcem firmy, kde se budou materiály tisknout, aby specifikovali, jaký formát je pro vstupní data nejvhodnější.

 
[4] Jan Renner (10/04/2006 v 01:02 )
Jan Renner

Okolo toho rozlišení v dpi udávaného u stolních tiskáren je děsný zmatek. Obecně jde o rozlišení, které je tiskárma schopná použít při vykreslování tiskového bodu. A teprve na rozlišení tiskového rastru (to se udává v lpi) má smysl optimalizovat data. Na 1 tiskový bod by to měly být 4 pixely dat. Hodně kvalitní ofset na křídovém papíře má lpi okolo 150, takže vyžaduje data okolo 300 dpi. U stochastického tiskového rastru digitálního (inkoustového, u laseru je to zase jinak) tisku je to trošku složitější, ale každopádně je úplně zbytečné rozlišení grafiky posílané na tiskárnu vyšší než 200–400 dpi – ta tiskárna si to stejně přeripuje.

Při převzorkování směrem nahoru záleží na kvalitě výchozích dat, kvalitní např. digitální fotka bikubické převzorkování na 150–200 % snese.

No a převádět pro tisk na stolní tiskárně do CMYK nemá smysl, pokud nepoužívám pro CMYK optimalizovaný RIP, třeba pro účely nátisku, software běžných stolních tiskáren očekává RGB.

U komerčního tisku je to pokaždé úplně jinak – tam je potřeba předem vědět, jakým procesem a na jakém zařízení se bude tisknout a data přizpůsobit.

 

Zanechte také svůj komentář!






« Konečně pořádné zázemí | Typografie na českém internetu II. »