<texy>Okolo toho rozlišení v dpi udávaného u stolních tiskáren je děsný zmatek. Obecně jde o rozlišení, které je tiskárma schopná použít při vykreslování tiskového bodu. A teprve na rozlišení tiskového rastru (to se udává v lpi) má smysl optimalizovat data. Na 1 tiskový bod by to měly být 4 pixely dat. Hodně kvalitní ofset na křídovém papíře má lpi okolo 150, takže vyžaduje data okolo 300 dpi. U stochastického tiskového rastru digitálního (inkoustového, u laseru je to zase jinak) tisku je to trošku složitější, ale každopádně je úplně zbytečné rozlišení grafiky posílané na tiskárnu vyšší než 200-400 dpi - ta tiskárna si to stejně přeripuje.

Při převzorkování směrem nahoru záleží na kvalitě výchozích dat, kvalitní např. digitální fotka bikubické převzorkování na 150-200 % snese.

No a převádět pro tisk na stolní tiskárně do CMYK nemá smysl, pokud nepoužívám pro CMYK optimalizovaný RIP, třeba pro účely nátisku, software běžných stolních tiskáren očekává RGB.

U komerčního tisku je to pokaždé úplně jinak - tam je potřeba předem vědět, jakým procesem a na jakém zařízení se bude tisknout a data přizpůsobit.

<texy>To není záležitost “nejkvalitnějších tiskáren”, prostě jen některých specifických strojů / metod - tudíž vždy stojí za to dát řeč se zástupcem firmy, kde se budou materiály tisknout, aby specifikovali, jaký formát je pro vstupní data nejvhodnější.

<texy>Ano to vím že ty nejkvalitnější tiskárny pracují takto, ovšem nechtěl sem v tom dělat čtenářům zmatek, ale přesto díky za komentář!

<texy>S převodem na CMYK to vždy nemusí být pravda — “CMYK je barevný profil, který používají všechny tiskárny” — právě, že to není zcela přesné. Vlastní tisk na papír pochopitelně probíhá aditivně, ale záleží na jednotce, která to na tiskárně zpracovává. Např. naše tiskárna v Plzni pro malonákladovky je digitransfer CLCčko od Canonu a její řídící jednotka pracuje nativně v RGB. Tudíž vstupní data jsou RGB PostScripty.