Weblog grafika ~ píše whitwa

whitwa: Můžeš nám nejdříve něco o sobě povědět? Čím se zabýváš a jak dlouho?

JT: Momentálně se živím jako grafik na volné noze. S kamarádem jsme na jaře rozjeli webdesignérské studio a zatím to jde. Před tím jsem pracoval asi rok a půl v grafickém studiu, které úzce spolupracovalo s tiskárnou. Byl to takový mix kreativity a předtiskové přípravy.
V září roku 2005 jsem začal navštěvovat Institut Digitálních Médií. Když to tak shrnu, tiskařinu jsem dělal asi rok a půl, webařinu dělám snad půl roku.

whitwa: Proč jsi se rozhodl začít s webařinou? Přestala tě práce v prepressu bavit nebo jsi chtěl zkusit něco nového?

JT: Byla to víceméně náhoda. Brácha mě poprosil, abych mu udělal návrh na web, pak mě poprosil kamarád. Začalo mě to bavit. Člověk má větší volnost ve výběru fotografií, nemusí se bát, že budou moc malé do tisku. Také nemá žádnou zodpovědnost. Přišlo mi to jen takové dobře placené hraní si s pixely. Asi před půl rokem mě oslovil Honza Rozehnal, jestli bych pro něj nechtěl dělat grafiku. A už to jelo. Zjistil jsem, že je daleko příjemnější dělat práci, kde se člověk do poslední chvíle nemusí strachovat o výsledek. Také ten kreativní prostor je daleko větší. Možná se to někomu nebude zdát, ale lidé vám dají daleko větší volnost, webdesign obecně je doménou mladých kluků, kterým se věří. Jsou to odborníci vyškolení desítkami webů, které měli tu příležitost udělat.
To mi přišla daleko lepší perspektiva, než sedět v reklamce od rána do večera, poslouchat, kdo co chce upravit na jaký rozměr a čekat pět let, až dostaneš šanci.

whitwa: Poté co jsi se ponořil do tvorby designu webů, změnil se nějak tvůj přístup v prepressu? A pokud ano, bylo to pro tebe obecně přínosem?

JT: Určitě. Už jenom proto, že weby teď dělám vlastně každý den a ten podíl kreativní práce k řemeslu je daleko vyšší. Ale co je hlavní člověk má daleko větší zpětnou vazbu. U nás existuje něco jako provázaná webdesignérská komunita, jeden zná tohohle, druhý tamtoho. Každý má svůj blog a chce se s ostatními podělit :) To je ohromně přínosné. Jsi pořád na očích a musíš se tím pádem pořád snažit, ale to českému webdesignu jenom pomáhá. Že by ale existovala nějaká online komunita lidí věnujících se tiskovému designu jsem za ten rok co jsem psal blog převážně o "designu" pro tisk moc neregistroval. Ano, sem tam jsou nějaké výjimky, blogy typu *ovšempozor!* nebo *pozde.cz*, ale nezdá se mi, že by lidé tohoto řemesla nějak zvlášť drželi při sobě. Asi mezi reklamkami a grafickými studii obecně je dost velká nevraživost. Webdesignéři si sice konkurují, ale pořád si pomáhají. Když se ale vrátím zpět k otázce, ano, můj přístup se změnil. Když teď připravuji něco pro tisk, daleko víc přemýšlím nad kompozicí, nad barvami, nad písmy. Webdesign mi dal takový kreativní nadhled. Začal jsem papír víc vnímat jako celek. Zkrátka začal jsem nad tím víc přemýšlet.

whitwa: Webdesign tedy u tebe slaví větší oblibu než oblast tisku? :)

JT: No to je bez debat. Víc příležitostí, větší vývoj, větší zpětná vazba. Jen se podívej, kolik existuje CSS galerií. Když uděláš i malé firmě kvalitní web, lidé se o něm prostě dozví. A to tě motivuje.
V tisku uděláš malé firmě kvalitní logo, a když o tom nikdo nenapíše, nepřihlásíš se do soutěže kam ho můžeš nominovat za pár tisíc nebo nejsi zrovna někomu na očích, nikdo to neocení.

whitwa: Přesně tak, na internetu v množině grafického designu jednoznačně vévodí webdesign. Často ale pozoruji nepřátelské postoje mezi web designéry a prepresáky, myslíš že tu mezi těmito dvěma tábory existuje určité napětí? A co myslíš že je jeho důvod?

JT: Já bych trošku odlišil prepresáky a tiskové designery. Prepresák je člověk co sází katalogy, zalamuje knížky, retušuje fotky. Designer sice tyto dovednosti také uplatňuje, ale v kreativním slova smyslu, realizuje vizuály, vymýšlí grafické manuály, navrhuje publikace. Když jsem byl na druhé straně tábora, štvalo mě, že tohle webdesignéři moc nerozlišují. Možná to je důvod té nevraživosti :) Ale obecně, prepresáci i tiskoví designeři jsou často nevraživí i sami k sobě. Nejsou tak přilepení k internetu jako webaři, takže mezi nimi asi nevznikají takové komunity.

whitwa: Osobně okolo sebe (a někdy i na sobě) sleduji, že webdesignérský duch toho určitého člověka převažuje a je to na jeho práci také vidět. Jaký máš názor na to aby řadový prepresař či tiskový designer měl tvořit web? Má na to odborné znalosti nebo by to měl přenechat odborníkům - webdesignérům a naopak?

JT: Samozřejmě, že když jsem začal tvořit weby, měl jsem pocit, že na tom nic není, a že člověk s trochou grafického cítění to zvládne. Přišlo mi to vážně jako hraní. Ale není to tak. Obojí má svá zákoutí a obojí chce čas, než do toho člověk pronikne. Obě skupiny mají však tendenci tu druhou odsoudit na základě jednoho výtvoru, to je ale chyba. Kdo z webdesignérů přišel prvně k počítači a začal tvořit dokonale přístupné, intuitivní, krásné, moderní a validní weby? Takže říkám: Chce to čas. Myslím si, že člověk může dělat obojí. Vždycky bys ale měl reflektovat na zpětnou vazbu a dát na rady kolegů z oboru. A to je myslím problém obou skupin. Myslí si, že automaticky rozumí práci těch druhých.

whitwa: Jak nyní vnímáš úroveň českého web designu v kontrastu s úrovní web designu ve světě?

JT: Tohle téma se probírá celkem často. Čeští webdesignéři asi chtějí slyšet, jak jsou dobří :) Když se budeme snažit vyrovnat se světu a ne jen sami sobě, posune nás to dál. Zatím jsme ale často takoví jednoocí mezi slepými. Proto si myslím, že český webdesign ještě nedosáhl světové úrovně, ale je velice perspektivní.

whitwa: Když jsi se vrhl na webdesign, měl jsi, nebo stále máš, nějaké mety, kterých jsi chtěl dosáhnout a zdroje kde jsi bral inspiraci? Působily na tebe ze začátku nějaké osobnosti českého webdesignu, nebo jsi se jen nechal unášet?

JT: Úplně ze začátku mě bavila samotná tvorba, žádné aspirace jsem neměl. S postupem času ale člověk samozřejmě začne cítit určitou ctižádost. Takže jsem měl takovou malou skromnou metu - dostat se do jakékoliv české galerie. A to se mi teď povedlo - s grafikou pro Egyptologii Honzy Rozehnala jsem se dostal do Stříbrného jehličí. Teď už je tou metou galerie za hranicemi naší vlasti, udělám vše pro to, abych se tam jednou dostal. Ještě jsem ale ani nenavrhl web, který by se světové úrovni přibližoval. Co se týče působení - od začátku se mi hodně líbily věci Vítka Dlouhého, nejvíce H1. Stejně tak se mi vždycky líbily weby od tebe, vždy to posunuješ někam dál. Líbí se mi taky weby od Pecka design, jsou jednoduché, účelné a až typograficky krásné.

whitwa: Jelikož vím, že jsi měl možnost okusit práci na počítačích Apple, neodpustil bych si pro čtenáře otázku v tomto směru: jaké byly tvé zážitky z práce na počítači s nakousnutým jablkem?

JT: Už jsem myslel, že se nezeptáš :) Ano, strávil jsem týden v reklamní agentuře a s Apple jsem se setkal. Sice jsem s myšlenkou na jablko po tvém rozhovoru s Pavlem Koutem také koketoval, ale hodně rychle jsem si to rozmyslel. Spousta věcí mi přišla nelogických, podivně oddělená menu, kýčovitá nablýskanost, zbytečná hejblátka, která mě jen rušila. Navíc jsem hodně zvyklý na Total Commander a v Applovském Finderu jsem byl úplně ztracen. Asi jsem moc radikální, ale Applu se od té doby vyhýbám obloukem a jsem alergický na všechna skleněná tlačítka. Jestli ale někdo z tvých čtenářů o Apple uvažuje, měl by si ho především vyzkoušet sám. Já jsem potřeboval zasednout a ihned makat, neměl jsem čas se přespříliš seznamovat, takže mě některé věci, jako otevírání CD mechaniky přesunem ikonky CD do koše, přiváděly k šílenství.

whitwa: Jak se nyní jako webař stavíš k Flashi? Uznáváš ho na webových stránkách či ho odmítáš do budoucna využívat?

JT: Zatím jsem získal jen takové základy flashe na Institutu Digitálních Médií, takže toho ještě moc neumím. Flash je fajn, mám ho rád jako oživení stránek, chci ho využívat, ale celoflashové stránky vytvářet nehodlám. Může mít své opodstatnění, vždy záleží na účelu daných webovek. Můžeš s ním prezentovat nové auto, ale jako seriozní informační portál si ho nedokážu představit.

whitwa: Jak jsi poznamenal v úvodu, Institut Digitálních Médií (IDM) již delší dobu navštěvuješ, jaké jsou tvé pocity? Můžeš čtenářům objasnit, o co se vlastně jedná?

JT: Institut Digitálních Médií je vzdělávací zařízení, které pořádá (krom jiného) roční rekvalifikační kurzy v oboru Interaktivní design. Náplněm tohoto kurzu je vzdělání v oblasti fotografie, typografie, grafického a webového designu. I když ze začátku jsem byl mírně rozpačitý, po tom roce musím IDM skutečně vyzdvihnout. Jsou tam hlavně skvělí lidé, kteří člověku předají víc, než knihy, tutoriály a praxe. Asi nejde za jeden rok vychovat ze všech špičkové designery, ale každý z žáků udělal za tu dobu hodně velký krok dopředu. Opravdu nás to všechny obohatilo, až je mi líto, že už končím.

whitwa: Vyjmenuješ nám na závěr tvé oblíbené stránky týkající se grafického designu?

JT: Nevím jestli má cenu vyjmenovávat CSS galerie a zajímavými linky zásobuješ své čtenáře víc než dost, ale podívejte se na zmiňované blogy ovsempozor.cz, pozde.cz, pak – kdo ještě nezná – navštíví Typomila a v zahraničí můžete navštívit stránky magazínu Vektorika nebo zkusit zajímavé tutoriály z časopisu Computer Arts.

whitwa: Jirko, díky za rozhovor ;).

JT: Hmm jak se na tohle odpovídá? :) Děkuji též.